čtvrtek 11. května 2017

Karel Kryl: KNÍŠKA KARLA KRYLA



Analýza uměleckého textu

I. část:
Obsah:

BRATŘÍČKU, ZAVÍREJ VRÁTKA
Bratříčku, nevzlykej, to nejsou bubáci,
vždyť už jsi velikej, to jsou jen vojáci,
přijeli v hranatých železných maringotkách.

Se slzou na víčku hledíme na sebe,
buď se mnou, bratříčku, bojím se o tebe
na cestách klikatých, bratříčku, v polobotkách.

Prší a venku se setmělo,
tato noc nebude krátká,
beránka vlku se zachtělo,
bratříčku, zavřel jsi vrátka?

Bratříčku, nevzlykej, neplýtvej slzami,
nadávky polykej a šetři silami,
nesmíš mi vyčítat, jestliže nedojdeme.

Nauč se písničku, není tak složitá,
opři se, bratříčku, cesta je rozbitá,
budeme klopýtat, zpátky už nemůžeme.

Prší a venku se setmělo,
tato noc nebude krátká,
beránka vlku se zachtělo,
bratříčku, zavírej vrátka! Zavírej vrátka!


PASÁŽOVÁ REVOLTA
Nosíme z módy kopretiny
čímž okrádáme stáda
a vůl - kdys jméno obětiny
je titul kamaráda
Na obou nohách vietnamku
a jako komfort hlavu
Na klopě placku jak psí známku
Znak příslušnosti k davu

I naše generace
má svoje prominenty
Program je rezignace
a facky argumenty
Potlesk je k umlčení
a pískot na pochvalu
a místo přesvědčení
jen pití píva Z žalu

Pod zadkem stránku Dikobrazu
vzýváme Zlaté tele
Sedáme v koutcích u obrazů
Čekáme Spasitele
Civíme lačně na měďáky
My - Gottwaldovi vnuci
A nadáváme na měšťáky
tvoříce - Revoluci

I naše generace
má svoje kajícníky
a fízly z honorace
a skromné úředníky
a tvory bez svědomí
a plazy bez páteře
a život v bezvědomí
a lásku K nedůvěře

Už nejsme nejsme to co kdysi
Už známe ohnout záda
Umíme dělat kompromisy
a zradit kamaráda
A vděčni dnešní Realitě
líbáme cizí ruce
A jednou zajdem na úbytě
z té smutné revoluce

I v naší generaci
už máme pamětníky
a vlastní emigraci
a vlastní mučedníky
A s hubou rozmlácenou
dnes zůstali jsme němí
Ne - nejsme na kolenou
Ryjeme držkou v zemi!



PÍSEŇ NEZNÁMÉHO VOJÍNA
Zpráva z tisku:
Obě delegace položily pak věnce na hrob Neznámého vojína.
A co na to Neznámý vojín?

V čele klaka, pak ctnostné rodiny
a náruč chryzantém,
černá saka a žena hrdiny
pod paží s amantem,
kytky v dlaních a pásky smuteční
civí tu před branou,
ulpěl na nich pach síně taneční
s bolestí sehranou.

Co tady čumíte? Vlezte mi někam!
Copak si myslíte, že na to čekám?
Co tady civíte? Táhněte domů!
Pomníky stavíte, prosím vás, komu?

A jednou za čas se páni ustrnou
a přijdou poklečet,
je to trapas, když s pózou mistrnou
zkoušejí zabrečet!
Pak se zvednou a hraje muzika
písničku mizernou,
ještě jednou se trapně polyká
nad hrobem s lucernou.

Co tady čumíte? Zkoušíte vzdechnout!
Copak si myslíte, že jsem chtěl zdechnout?
Z lampasů je nám zle, proč nám sem leze?
Kašlu vám na fangle! Já jsem chtěl kněze!

Nejlíp je mi, když kočky na hrobě
v noci se mrouskají,
ježto s těmi, co střílej’ po sobě
vůbec nic nemají.
Mňoukaj’ tence a nikdy neprosí,
neslouží hrdinům,
žádný věnce pak na hrob nenosí
Neznámým vojínům.
Kolik vám platějí za tenhle nápad?
Táhněte raději s děvkama chrápat!
Co mi to říkáte? Že šel bych zas? Rád?
Odpověď čekáte? Nasrat, jo, nasrat!!

Lyrický subjekt:
- autor

Literární druh:
- lyrika – popisuje konkrétní situaci, ale postrádá dějovost

Literární forma:
- poezie

Literární žánr:
- alegorická lyrická píseň/protestsong 

Literární směr:
- poezie a písňové texty z let 1960 – 1971; česká poezie 2. poloviny 20. století
- Exilová literatura – kniha vydána v exilovém nakladatelství Index (Kolín nad Rýnem) 

Téma:
BRATŘÍČKU, ZAVÍREJ VRÁTKA
- píseň je okamžitou reakcí na srpnové události roku 1968 – reakce na příjezd sovětských vojsk a usídlení ruských vojáků na území republiky
PASÁŽOVÁ REVOLTA
- kritizuje společnost, chování lidí – podřízenost, malost lidí
- báseň o snahách mladé generace za totality
PÍSEŇ NEZNÁMÉHO VOJÍNA
- o delegaci komunistů, kteří přinesli věnce na hrob neznámého vojína
- promluva muže zabitého v boji – vyjadřuje nenávist k válčení

Hlavní myšlenka:
- protisovětská a vlastenecká tematika; vyjádření autorových pocitů v dané době
- protest proti násilí v jakékoli podobě, zamyšlení nad základními lidskými hodnotami, které byly v průběhu dějin často ničeny

Motiv:
- protest, vlastenectví, melancholie, sarkasmus
PASÁŽOVÁ REVOLTA
- udávání = umíme dělat kompromisy a zradit kamaráda à bylo běžné udávat blízké
- potlesk je k umlčení = jedinec se musí podřídit většině, protože i když má vlastní názor, tak ho většina umlčí – překřičí ho a jeho názor nejde slyšet 

Časoprostor:
BRATŘÍČKU, ZAVÍREJ VRÁTKA
- není blíže určen čas ani místo à nebylo to důležité, všichni pochopili, že se jedná o naši zemi a o rok 1968

Kompozice díla:
- básnická sbírka (obsahuje 72 básní) à některé byly zhudebněny
- součástí knihy jsou i autorovy ilustrace
- pravidelný rytmus vhodný pro písně
BRATŘÍČKU, ZAVÍREJ VRÁTKA
- 4 sloky à za 2 a 4 následuje čtyřveršový refrén
- rýmové schéma: AABB (sdružený rým) à výjimkou je vždy 3 verš, který se rýmuje až s 3 veršem další sloky
- využívá přítomný čas
- klade důraz na shodu v rýmu = krátká – vrátka; nevzlykej – polykej
PASÁŽOVÁ REVOLTA
- 3 sloky à za každou slokou je refrén, který má pokaždé jiný text, ale začíná stejně (I naše generace)
- střídavý rým
PÍSEŇ NEZNÁMÉHO VOJÍNA
- začíná reakcí na zprávu z tisku – čtené slovo
- 3 sloky à za každou je refrén, který má pokaždé jiný text (Co tady čumíte)
- ve slokách rým střídavý a v refrénu sdružený

II. část:
Charakteristika vypravěče:
BRATŘÍČKU, ZAVÍREJ VRÁTKA
- autor se stylizuje do role staršího bratra, který utěšuje mladšího sourozence. Snaží se ho povzbudit, ale na druhou stranu nezakrývá bezvýchodnost situace
- odpor je podle něj zbytečný, je pasivní
- celkové ladění textu je melancholické až depresivní
PASÁŽOVÁ REVOLTA
- autor hovoří za celou generaci
- kritizuje morálku tehdejší generace – lidé zrazují blízké, komunisté chtěli, aby poslušně seděli doma, poslouchali stát a udávali, ale autorovi se to nelíbí à všichni o tom jen mluví a nadávají na to, ale nikdo nic neudělá („Revoluce u piva“) à místo toho dělají, že jsou vděční Sovětskému svazu
PÍSEŇ NEZNÁMÉHO VOJÍNA
- je z pohledu mrtvého vojáka (komunisté přijdou uctít mrtvého, ale on o to nestojí, protože za jeho smrt můžou oni, chtěli, ať jde do války
- je naštvaný, nebere si servítky a je na ně vulgární

III. část
Jazykové prostředky a jejich funkce:
BRATŘÍČKU, ZAVÍREJ VRÁTKA
- pro své vyjádření nesouhlasu si autor vybral symboly a odkazy, které vystihují pocity lidí zaskočených okupací
- alegorie à
·        Bubáci = Rusové
·        Železné maringotky = tanky (eufemismus a metafora)
·        Bratříček = český stát, spoluobčané
·        V polobotkách = není připravený
·        Prší a venku se setmělo = špatné časy
·        Vlk = okupanti; SSSR
·        Beránek = ČSSR
·        Noc = normalizační období
·        Zavřel si vrátka? = Necháme si to líbit?
·        Zavírej vrátka = povzbuzení
·        Cesta je rozbitá = není cesty zpátky
·        Zavírání vrátek odkazuje na pohádku O kůzlátkách a vlku
- ironie = to jsou jen vojáci
- autor udržuje kontakt se čtenářem – oslovení bratříčka
- využívá řečnické otázky, refrén a hovorové tvary (jen výjimečně – velikej)
- zvukomalba = hranatých železných maringotkách
PASÁŽOVÁ REVOLTA
- ironie = ne – nejsme na kolenou, ryjeme držkou v zemi à je to ještě horší než být na kolenou
- refrén à pokaždé jiný text, ale stejný začátek
- nespisovné až vulgární výrazy = držka
- knižní výrazy = kajícník
- přesahy
PÍSEŇ NEZNÁMÉHO VOJÍNA
- knižní tvary = ježto
- řečnické otázky
- vulgarismy = čumíte, táhněte někam
- refrén à pokaždé jiný text

Literárně-historický kontext

O autorovi:
Karel Kryl (1944 – 1994)
- československý básník, písničkář a grafik, „básník s kytarou“
- jeden z hlavních představitelů českého protikomunistického protestsongu v letech 1968 – 1989
- z Československa odjel 9. 9. 1969 původně jen na písničkářský festival v západoněmeckém hradě Waldecku, ale po dvou týdnech požádal o politický azyl a zůstal v Německu
- jeho desky (až do roku 1989) vycházely v exilu, v ČS se nahrávky kopírovaly – tak se dostaly do všeobecného povědomí
- do ČS se vrací 30. listopadu 1989, aby se zúčasnil pohřbu své matky
Dílo: 17 kryptogramů na dívčí jména; Slovíčka; Z mého života; Znamení doby; Země lhostejnosti

Zařazení autora do doby:
- česká poezie 2. poloviny 20. století
- Jiří Orten (Deníky Jiřího Ortena)
- František Hrubín (Hirošima)
- Jaromír Nohavica (Divné století)

Zařazení autora do uměleckého směru:
- Exilová literatura – vydávaná v zahraničí, psána exulanty i domácími autory, kteří nesměli publikovat, necenzurovaná díla.

Zařazení knihy do kontextu celého autorova díla:
- velký vliv na dílo měla politická situace

Dobové vnímání díla:
- písně oslovily širokou veřejnost – staly se známými i přesto že byly režimem zakázané
- písně jsou i dnes mnohými vnímány jako aktuální, některé téměř zlidověly

Inspirace dílem:
- někteří umělci přezpívaly jeho písně (Daniel Landa měl koncert: Noc s písní Karla Kryla)

Žádné komentáře:

Okomentovat