Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak: ZÁSKOK

Analýza uměleckého textu

I. část:

Obsah:

ODBORNÝ SEMINÁŘ:

Profesor Pavel Vondruška/Profesor Miloň Čepelka

Nejdříve představí divákům Cimrmanovu hereckou kočovnou společnost Lipany. Cimrman trpěl nedostatkem herců, a proto předělal známé divadelní hry pro menší soubor. Jako ukázka posloužil Hamlet. Nejdříve se sehrála klasická scéna Shakespearova Hamleta a poté Cimrmanem upravený kousek: Hamlet bez Hamleta. V původní scénce účinkuje král, královna a Hamlet. V upravené pouze královna a král, kteří vedou dialog a představují si, co by jim Hamlet asi odpověděl.

Ing. Bořivoj Penc/Doc. Jaroslav Weigel

Jelikož za dob Cimrmanovy herecké společnosti často v zařízeních vypadával proud, a po požáru Národního divadla bylo zakázáno používat svíčky, napsal Cimrman scénku, která se celá odehrává ve tmě (základ k rozhlasové hře).

František Křižík vlastní elektrárnu. Protože ví, že manžel jeho milenky potřebuje světlo ke své práci, tak když chce jít za ní, vypojí proud, aby manžel musel jít do své dílny. Přistihne je děda. Křižík se vymluví, že je sousedovic malý Mirek, když v tom zazvoní malý Mirek. Žena se dědu snaží přesvědčit, že sousedka má dva chlapce, když v tom zazvoní sousedka. Nakonec se ozve manžel, který odchod pouze předstíral. Chce po Křižíkovi, aby už nikdy nevypojoval elektriku, a ten souhlasí.

Představení shlédli pan Křižík s chotí a muselo být staženo. Pan Křižík bral celou záležitost s humorem, ale jeho žena na tom trvala.

Cimrman vždy toužil uvést nějakou svou hru na prknech národního divadla. Proto posílal své hry (pod různými pseudonymy) Ladislavu Stroupežnickému. Ten je vždy odmítl.

10 Cimrmanových hereckých pravidel

1.      Nepij na kuráž. I opilce zahraje lépe střízlivý.

2.      Pamatuj, že na jevišti se většinou jmenuješ jinak než v životě. Je dobré znát i jména ostatních figur.

3.      Citová hnutí vyjadřuj raději zády k publiku. Jak smích, tak pláč uděláš nejlépe škubáním ramen.

4.      Za předměty házené na jeviště neděkuj.

5.      Po nápovědě neopakuj všechno. Některé věty patří kolegům.

6.      Na záchod jdi před představením, ať potom při hře necouráš.

7.      Hraješ-li čerta, uvědom si před usednutím, že máš ocas.

8.      Při potlesku na otevřené scéně se neukláněj. Patří patrně někomu jinému.

9.      Pamatuj, že některé dveře jsou jen namalované.

10. Při hostině na jevišti nejez. Vše je gumové.

PŘEDEHRA:

Herecká společnost má uvést premiéru svého představení starostovi k narozeninám. Bohužel jim utekli herci Bittner a Bittnerová. Principálovi se podaří sehnat náhradu a to samotného Prácheňského. Zbytek osazenstva bude kvůli tomu hrát zadarmo. Prácheňský přijede. Ujistí se, že uslyší nápovědu a dál již nechce nic zkoušet. Zatáhne se opona a začíná samotné představení.

HRA VLASTA:

Vlasta žehlí prádlo, když vejde Bárta. Bárta se jí ptá, jestli se snažil Vavroch opět v noci dostat do její komůrky. Vlasta řekne, že se dokonce dostal, a když se s poctivostí už loučila, tak se najednou zarazil a hned utekl pryč. Bárta ji upozorňuje, že kdyby už byli svoji, nic takového by si Vavroch nedovolil.

Vavroch chce podle všeho otrávit panímámu. Ta už je i tak dost nemocná a vůbec nevstává z postele. Vavroch panímámu donutil, aby napsala závěť, kde vše odkazuje jemu. Vlasta ale zavolala doktora Vypicha, který závěť podle konečného přání panímámy předělá.

Přijde šikovatel Vogeltanz, který se do Vlasty na první pohled zamiluje a hned plánuje svatbu, což se nelíbí Bártovi. Vogeltanz ho chce naverbovat, ale protože má Bárta skleněné oko tak nemusí.

Vchází Vavroch. Jelikož se herec Prácheňský dostatečně nenaučil svoji roli tak nejen, že neví, co má občas říkat, ale plete si i herce kolem sebe a neustále je oslovuje jinak. Kvůli tomu se objevuje principál jako nápověda v roli zvědavého invalidy. Nakonec se přeci jen dopracují k tomu, že Vavroch řekne, že je závěť neplatná, protože je Vlasta muž. Panímáma to tajila, aby Vlasta nemusel na vojnu. Panímáma jen přepíše závěť a vše je v pořádku. Tvá ovšem na tom, aby polovina majetku byla odkázána Vlastovu otci, ale pantáta už je po smrti.

Vogeltanzovi je jedno, že z Vlasty je nakonec muž a pořád plánuje svatbu.

Panímáma pošeptá (není to slyšet) Vypichovi, že Vlasta je jeho syn. Vavrochovi se to nelíbí a tak předstírá, že mu panímáma taky něco šeptá a tvrdí, že Vlasta je jeho syn. Podle toho, že Vypich i Vlasty ráčkují, je odhalen pravý rodič.

Charakteristika postav:

Vlasta – ráčkuje, dcera ze statku (ve skutečnosti je to muž à skrývá se, aby nebyl odveden na vojnu), odmítá Bártu, ale vyznání lásky Vogltanze jí nevadí

Prácheňský – sebejistý známý herec (podle skutečné osoby), často zapomíná vlastní slova, během premiéry odbočuje od původního textu, pomáhá si úryvky z jiných inscenací (dohady s nápovědou), jeho role je Vavroch – přeje si smrt vlastní ženy (vzal si jí pouze pro peníze, sukničkář, jako vdovec se chystá oženit s Helgou à proto chce Vlastu dostat z domu, postava inspirovaná Maryšiným otcem

Doktor Vypich – rodinný doktor a přítel, ráčkuje, přijíždí na statek přepracovat závěť panímámy (Vavroch nic nezdědí), na konci se dozvídáme, že je pravým otcem Vlasty (zdědí půl statku)

Šikovatel Vogeltanz – z Českých Budějovic, hledá po chalupách nové chlapce na vojnu, na první pohled se zamiluje do Vlasty, chce si ji vzít i po zjištění že není žena

Bárta – zamilován do Vlasty, ta ho ale odmítá, nechápavý, nahlouplý, vojně se vyhne díky skleněnému oku, po prozrazení Vlasty plánuje odejít na jiný statek, je hrán začínajícím hercem – porušuje zásady Cimrmanova hereckého desatera

Zvědavý invalida Jirka Karásek – principál, přijíždí na scénu v době potíží (když si Prácheňský nepamatuje text, ke konci hry je již značně rozčílený), napovídá (velmi hlučně)

Maminka Vlasty – postava nahrazená figurínou v posteli, těžce nemocná, všichni o ní mluví spíše jako o zesnulé

Literární druh:

- drama 

Literární forma:

- próza

Literární žánr:

- komedie

Literární směr:

- dramatická forma po roce 1945

Téma:

- drama o nešťastné premiéře hry Vlasta

- obecně à idealizace osobností, výklad života Járy Cimrmana, parodie režimu Rakouska-Uherska, ale i komunistického režimu v ČSR

- hry Záskok à sláva stoupá do hlavy, strasti kočujících divadelních společností

- hry Vlasta à boj o dědictví, svatba pro peníze

Hlavní myšlenka:

- představit strasti Cimrmanovy kočovné herecké společnosti Lipany

- užití ironie, satiry na kult osobnosti (Prácheňský)

- parodie na levicový režim (Nalevo seděj blbci.)

Motiv:

- obecně à citování Cimrmanových úspěchů, Cimrman x Stroupežnický

- hry Záskok à Karel Prácheňský, který si o sobě myslí, že je víc, než ostatní, protože je slavný, přesto je to on, kdo hru kazí; rychlé hledání záskoky pro potřebnou premiéru

- hry Vlasta à svatba pro peníze

Časoprostor:

- počátek 20. století, před světovou válkou, Rakousko-Uhersko (naše prostředí)

- drama se odehrává za autorovi současnosti (1910)

- na prknech divadelní společnosti Lipany, v nejmenovaném městě

Kompozice díla:

- chronologická

- má 3 části:

1.      Odborný seminář

·        pojednává o Cimrmanovy

·        4 části:

o   Představuje hereckou společnost Lipany – Cimrman píše scénář, ale má problém s nedostatkem herců (Hamlet bez Hamleta)

o   Problém s výpadky elektriky – humorná scénka „Tma jako v pytli“

o   Korespondence s Ladislavem Stroupežnickým o Cimrmanových hrách

o   Cimrmanovo desatero pro začínající herce

2.      Předehra

·        Herec Prácheňský přijíždí na záskok místo manželů Bittnerových

·        Ostatní z Lipan se mu snaží se scénářem pomoci, on odmítá

3.      Divadelní hra Vlasta

·        Příběh o Vlastě, která žije na statku s umírající matkou a otčímem

·        Hádka o závěť, vyvlékání se z vojny, prokázání se neočekávaného otcovství

II. část:

Charakteristika vypravěče:

- v odborném scénáři jsou vypravěči různí herci Cimrmanova divadla

- v dramatu = scénická hudba (herci si stoupli za oponu a zazpívali důležité informace)

III. část

Jazykové prostředky a jejich funkce:

- odborný seminář à spisovný jazyk, působí odborně, ale jedná se o mystifikaci (záměrné klamání; Jára Cimrman = vymyšlená postava, která zasáhla do všech oborů lidské existence)

- spisovný

- hovorové i nespisovné výrazy, vulgarismy

- přímá řeč, dialogy

- černý humor

- objevují se úryvky/narážky na jiná díla à Maryša, Lucerna, Hamlet, Revizor, Bouře, Polská krev, Karla

Literárně-historický kontext

O autorovi:

Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák a Jiří Šebánek vymysleli postavu Járy Cimrmana

Zdeněk Svěrák

- dramatik, herec, scenárista

- úzce spolupracoval s Ladislavem Smoljakem ať už v Cimrmanově divadle, či ve filmech

- Dílo: Kolja, Vratné láhve, kniha Povídky

Ladislav Smoljak

- filmový i divadelní režisér

Zařazení autora do doby:

- literatura po roce 1945

- další divadelní spolky: Divadlo SEMAFOR, Divadlo Na zábradlí

- Škvorecký – 68 publishers = exilové nakladatelství (Zbabělci, Prima sezóna)

- Hrabal – Ostře sledované vlaky