Karel Havlíček Borovský: KRÁL LÁVRA

Analýza uměleckého textu

I. část:

Obsah:

Báseň je o jednom irském králi, který byl velice oblíbený a chytrý. Jen jedna věc na něm byla divná, a to že se nechával holit a stříhat jednou do roka a pokaždé nechal holiče, který ho stříhal, popravit. Jednoho osudného dne si tuto zakázku vylosoval mladý Kukulín; poté, co odvedl svou práci, byl jako všichni před ním poslán na popraviště. Když se to dozvěděla jeho matka, šla žádat krále o milost. Král se styděl za její rozhořčená slova a milost Kukulínovi udělil, ovšem pod podmínkou, že si nechá pro sebe, co při stříhání viděl, a bude ho stříhat až do smrti. Kukulín s radostí souhlasil, ale po čase ho začalo soužit, že tajemství nemůže nikomu sdělit. Matka si všimla jeho smutku, a když jí pověděl o svém trápení, poradila mu, ať jde do lesa k poustevníkovi, ten že mu pomůže. Poustevník mu poradil, aby to, co ho trápí, našeptal do jisté staré vrby, že se mu uleví. Kukulín to ještě ten den udělal a skutečně se mu ulevilo.

Za čas král uspořádal velikou hostinu, a když šli čeští hudebníci, co měli na hostině hrát, kolem staré vrby, basista Červíček si všiml, že ztratil kolíček od basy, uřízl se tedy nový ze staré vrby. Na hostině basa začala sama hrát: „Král Lávra má dlouhé oslí uši, král je ušatec!“ Král nechal Červíčka s basou vyhodit, protože už bylo pozdě je popravit. Když se všichni dověděli, že má král oslí uši, přestal je Lávra skrývat a lidé ho měli rádi ještě víc. Kukulín ho stříhal dál, protože se král nikdy nedověděl, jak tajemství přišlo do basy a z basy na bál.

Charakteristika hlavní postavy:

Král Lávra – moudrý starý dobrý panovník, kterého měli lidé rádi, protože je nenechal trpět; nechce, aby někdo znal jeho tajemství – stydí se za svoje oslí uši – hloupost

Kukulín – holič, čestný, spravedlivý, bojácný, upovídaný, neumí udržet tajemství, smířený se svým osudem

Charakteristika vedlejších postav:

Kukulínova matka – milující matka, která svého syna zachránila před šibenicí, statečná, upřímná
Poustevník – dokáže lidem dávat rady

Muzikant Červíček – hrál na kontrabas a ztratil kolíček

Literární druh:

- lyricko-epická skladba

Literární forma:

- poezie

Literární žánr:

- alegorická satirická skladba s pohádkovými rysy a ponaučením jako u bajky

- alegorie = jinotaj = skrytý význam v textu

- satirická = využívá komičnosti, výsměchu a ironie ke kritice nedostatků a záporných jevů

- rysy pohádky = král, hlavní hrdina vykonává mimořádný čin, dobrý konec, nadpřirozené prvky – oslí uši, vrba dokáže vyzradit tajemství, „byl jednou jeden…“

- závěr = ponaučení

Literární směr:

- realismus – pravdivý a objektivní obraz tehdejší doby

Téma:

- Pravda vždycky vyjde najevo. Člověk by se neměl stydět za to jaký je, protože tak může ublížit ostatním. Tolik lidí zemřelo pro hloupost jednoho krále. Když někomu řeknu tajemství, tak se mi uleví.

Hlavní myšlenka:

- Na jednu stranu kritika, výsměch hlouposti, omezenosti a zloby, ale na druhou stranu je lepší hloupost a laskavost než vypočítavost. Kritika rakouského panovníka

Motiv:

- oslí uši – symbolizují panovníkovy chyby a nedostatky

- tajemství – král má tajemství a řekne ho Kukulínovi, ten ho neudrží a řekne ho vrbě, ta celému světu

Námět:

- Vychází ze staré pověsti o králi Midasovi, který měl oslí uši. Postava krále Lávry ukazuje vlastnosti panovníka Ferdinanda, který v té době seděl na císařském trůně ve Vídni. Oslí uši jsou politickým symbolem.

Autorův záměr:

- Havlíček kritizuje absolutismus.

Časoprostor:

- Čechy za rakouské nadvlády, zdánlivě však jiný svět – Irsko, království krále Lávry, příroda

- doba – Rakousko po roce 1848 – vládne císař Ferdinand, rakouská nadvláda, doba národního obrození

Kompozice díla:

- dílo je ve verších, báseň není rozdělena do zpěvů

- Čas plyne chronologicky – bez žádných skoků

- Rým má 37 strof po 7 verších; 1. a 3. verš se nerýmuje; schéma ABCBDDB (ABCB àpřerývaný, DDB – sdružený s „doplňkem“)

- jednoduchý rým, písňový rytmus

- nepravidelný verš

- má strukturu kramářské písně – v úvodu říká, že bude zpívat píseň

- navazuje kontakt se čtenářem – úvod a závěr

- rysy pohádky

II. část:

Charakteristika vypravěče:

- er forma (vševědoucí vypravěč)

- slohový postup: vyprávěcí

- pomocí alegorie kritizuje vládu (Ferdinand)

Typy promluv:

- přímá řeč

- spisovný, prostý jazyk, lidová mluva a humor,

III. část

Jazykové prostředky a jejich funkce:

- kvůli přísné cenzuře – alegorie

- ke kritice samovlády používá humor a ironii

Literárně-historický kontext

O autorovi:

Karel Havlíček Borovský (1821 Borová – 1856)

- Básník, novinář, satirik (satiry vznikly při jeho pobytu v Brixenu, bojoval v nich proti absolutismu a církvi)

- Studoval v Německém Brodu (dnes Havlíčkův Brod)

- Redaktor Pražských novin, zakládá vlastní Národní noviny – z politických důvodů byly zastaveny

- Odjíždí do Ruska jako šlechtický vychovatel s nadějemi, že pozná slovanskou zemi – zklamán ruskou společností, oceňuje pouze prostého člověka a ruskou literaturu – obdivuje Gogola

- z tohoto pobytu vzniká kniha Obrazy z Rus – odpor k carské samovládě, obdiv k chudému lidu

- píše epigramy – krátké veršované útvary, které ostře a vtipně útočí na nesprávnosti a špatnosti zesměšňuje a vyslovuje názor na události

- kritizoval české poměry, v novinách vyjadřoval národní zájmy, noviny zpolitizoval, vedl útoky proti posluhovačům z Vídně

- jeho Národní noviny byly zastaveny, zatčen a poslán do jižního Tyrolska (Brixen), těžce snášel odloučení od domova, v Brixenu studoval lidovou slovesnost, četl odbornou literaturu

- Po 4 letech se vrací zpět, žena již nežije, přátelé se ho straní

- Rok po návratu umírá. Pro statečný zápas národa byl milován, B. Němcová mu na rakev položila trnovou korunu (symbol mučedníka)

Dílo:

Epigramy, Politické popěvky

Tyrolské elegie, Křest svatého Vladimíra, Král Lávra

Obrazy z Rus

Zařazení autora do doby:

- 1. polovina 19. století

- národní obrození (patří do 2. generace národních buditelů)

Národní obrození: Božena Němcová (Babička)

Karel Jaromír Erben (Kytice)

Karel Hynek Mácha (máj)

Josef Kajetán Tyl (Strakonický dudák)

Ve světě: Charles Dickens (Oliver Twist)

Honoré de Balzac (Otec Goriot)

Lev Nikolajevič Tolstoj (Anna Karenina)

Guy de Maupassant (Kulička, Miláček)

Zařazení autora do uměleckého směru:

- představitel literárního romantismu a realismu

Realismus:

- snaha o pravdivé zobrazení skutečnosti

- zájem o náměty ze všedního života, každodenní reality

Zařazení knihy do kontextu celého autorova díla:

- politická satira – vrchol tvorby

- napsal při pobytu v Brixenu – jeho životním obrazem jsou 3 satiry, které zde napsal (Král Lávra, Křest svatého Vladimíra, Tyrolské elegie)

- v podtextu je úděl pronásledovaného novináře (sám autor – Borovský) – kdo odhaduje kritikou oslí uši, je stíhán