Karel Kryl: KNÍŠKA KARLA KRYLA

Analýza uměleckého textu

I. část:

Obsah:

BRATŘÍČKU, ZAVÍREJ VRÁTKA

Bratříčku, nevzlykej, to nejsou bubáci,

vždyť už jsi velikej, to jsou jen vojáci,

přijeli v hranatých železných maringotkách.

Se slzou na víčku hledíme na sebe,

buď se mnou, bratříčku, bojím se o tebe

na cestách klikatých, bratříčku, v polobotkách.

Prší a venku se setmělo,

tato noc nebude krátká,

beránka vlku se zachtělo,

bratříčku, zavřel jsi vrátka?

Bratříčku, nevzlykej, neplýtvej slzami,

nadávky polykej a šetři silami,

nesmíš mi vyčítat, jestliže nedojdeme.

Nauč se písničku, není tak složitá,

opři se, bratříčku, cesta je rozbitá,

budeme klopýtat, zpátky už nemůžeme.

Prší a venku se setmělo,

tato noc nebude krátká,

beránka vlku se zachtělo,

bratříčku, zavírej vrátka! Zavírej vrátka!

PASÁŽOVÁ REVOLTA

Nosíme z módy kopretiny

čímž okrádáme stáda

a vůl - kdys jméno obětiny

je titul kamaráda

Na obou nohách vietnamku

a jako komfort hlavu

Na klopě placku jak psí známku

Znak příslušnosti k davu

I naše generace

má svoje prominenty

Program je rezignace

a facky argumenty

Potlesk je k umlčení

a pískot na pochvalu

a místo přesvědčení

jen pití píva Z žalu

Pod zadkem stránku Dikobrazu

vzýváme Zlaté tele

Sedáme v koutcích u obrazů

Čekáme Spasitele

Civíme lačně na měďáky

My - Gottwaldovi vnuci

A nadáváme na měšťáky

tvoříce - Revoluci

I naše generace

má svoje kajícníky

a fízly z honorace

a skromné úředníky

a tvory bez svědomí

a plazy bez páteře

a život v bezvědomí

a lásku K nedůvěře

Už nejsme nejsme to co kdysi

Už známe ohnout záda

Umíme dělat kompromisy

a zradit kamaráda

A vděčni dnešní Realitě

líbáme cizí ruce

A jednou zajdem na úbytě

z té smutné revoluce

I v naší generaci

už máme pamětníky

a vlastní emigraci

a vlastní mučedníky

A s hubou rozmlácenou

dnes zůstali jsme němí

Ne - nejsme na kolenou

Ryjeme držkou v zemi!

PÍSEŇ NEZNÁMÉHO VOJÍNA

Zpráva z tisku:

Obě delegace položily pak věnce na hrob Neznámého vojína.

A co na to Neznámý vojín?

V čele klaka, pak ctnostné rodiny

a náruč chryzantém,

černá saka a žena hrdiny

pod paží s amantem,

kytky v dlaních a pásky smuteční

civí tu před branou,

ulpěl na nich pach síně taneční

s bolestí sehranou.

Co tady čumíte? Vlezte mi někam!

Copak si myslíte, že na to čekám?

Co tady civíte? Táhněte domů!

Pomníky stavíte, prosím vás, komu?

A jednou za čas se páni ustrnou

a přijdou poklečet,

je to trapas, když s pózou mistrnou

zkoušejí zabrečet!

Pak se zvednou a hraje muzika

písničku mizernou,

ještě jednou se trapně polyká

nad hrobem s lucernou.

Co tady čumíte? Zkoušíte vzdechnout!

Copak si myslíte, že jsem chtěl zdechnout?

Z lampasů je nám zle, proč nám sem leze?

Kašlu vám na fangle! Já jsem chtěl kněze!

Nejlíp je mi, když kočky na hrobě

v noci se mrouskají,

ježto s těmi, co střílej’ po sobě

vůbec nic nemají.

Mňoukaj’ tence a nikdy neprosí,

neslouží hrdinům,

žádný věnce pak na hrob nenosí

Neznámým vojínům.

Kolik vám platějí za tenhle nápad?

Táhněte raději s děvkama chrápat!

Co mi to říkáte? Že šel bych zas? Rád?

Odpověď čekáte? Nasrat, jo, nasrat!!

Lyrický subjekt:

- autor

Literární druh:

- lyrika – popisuje konkrétní situaci, ale postrádá dějovost

Literární forma:

- poezie

Literární žánr:

- alegorická lyrická píseň/protestsong 

Literární směr:

- poezie a písňové texty z let 1960 – 1971; česká poezie 2. poloviny 20. století

- Exilová literatura – kniha vydána v exilovém nakladatelství Index (Kolín nad Rýnem) 

Téma:

BRATŘÍČKU, ZAVÍREJ VRÁTKA

- píseň je okamžitou reakcí na srpnové události roku 1968 – reakce na příjezd sovětských vojsk a usídlení ruských vojáků na území republiky

PASÁŽOVÁ REVOLTA

- kritizuje společnost, chování lidí – podřízenost, malost lidí

- báseň o snahách mladé generace za totality

PÍSEŇ NEZNÁMÉHO VOJÍNA

- o delegaci komunistů, kteří přinesli věnce na hrob neznámého vojína

- promluva muže zabitého v boji – vyjadřuje nenávist k válčení

Hlavní myšlenka:

- protisovětská a vlastenecká tematika; vyjádření autorových pocitů v dané době

- protest proti násilí v jakékoli podobě, zamyšlení nad základními lidskými hodnotami, které byly v průběhu dějin často ničeny

Motiv:

- protest, vlastenectví, melancholie, sarkasmus

PASÁŽOVÁ REVOLTA

- udávání = umíme dělat kompromisy a zradit kamaráda à bylo běžné udávat blízké

- potlesk je k umlčení = jedinec se musí podřídit většině, protože i když má vlastní názor, tak ho většina umlčí – překřičí ho a jeho názor nejde slyšet 

Časoprostor:

BRATŘÍČKU, ZAVÍREJ VRÁTKA

- není blíže určen čas ani místo à nebylo to důležité, všichni pochopili, že se jedná o naši zemi a o rok 1968

Kompozice díla:

- básnická sbírka (obsahuje 72 básní) à některé byly zhudebněny

- součástí knihy jsou i autorovy ilustrace

- pravidelný rytmus vhodný pro písně

BRATŘÍČKU, ZAVÍREJ VRÁTKA

- 4 sloky à za 2 a 4 následuje čtyřveršový refrén

- rýmové schéma: AABB (sdružený rým) à výjimkou je vždy 3 verš, který se rýmuje až s 3 veršem další sloky

- využívá přítomný čas

- klade důraz na shodu v rýmu = krátká – vrátka; nevzlykej – polykej

PASÁŽOVÁ REVOLTA

- 3 sloky à za každou slokou je refrén, který má pokaždé jiný text, ale začíná stejně (I naše generace)

- střídavý rým

PÍSEŇ NEZNÁMÉHO VOJÍNA

- začíná reakcí na zprávu z tisku – čtené slovo

- 3 sloky à za každou je refrén, který má pokaždé jiný text (Co tady čumíte)

- ve slokách rým střídavý a v refrénu sdružený

II. část:

Charakteristika vypravěče:

BRATŘÍČKU, ZAVÍREJ VRÁTKA

- autor se stylizuje do role staršího bratra, který utěšuje mladšího sourozence. Snaží se ho povzbudit, ale na druhou stranu nezakrývá bezvýchodnost situace

- odpor je podle něj zbytečný, je pasivní

- celkové ladění textu je melancholické až depresivní

PASÁŽOVÁ REVOLTA

- autor hovoří za celou generaci

- kritizuje morálku tehdejší generace – lidé zrazují blízké, komunisté chtěli, aby poslušně seděli doma, poslouchali stát a udávali, ale autorovi se to nelíbí à všichni o tom jen mluví a nadávají na to, ale nikdo nic neudělá („Revoluce u piva“) à místo toho dělají, že jsou vděční Sovětskému svazu

PÍSEŇ NEZNÁMÉHO VOJÍNA

- je z pohledu mrtvého vojáka (komunisté přijdou uctít mrtvého, ale on o to nestojí, protože za jeho smrt můžou oni, chtěli, ať jde do války

- je naštvaný, nebere si servítky a je na ně vulgární

III. část

Jazykové prostředky a jejich funkce:

BRATŘÍČKU, ZAVÍREJ VRÁTKA

- pro své vyjádření nesouhlasu si autor vybral symboly a odkazy, které vystihují pocity lidí zaskočených okupací

- alegorie à

·        Bubáci = Rusové

·        Železné maringotky = tanky (eufemismus a metafora)

·        Bratříček = český stát, spoluobčané

·        V polobotkách = není připravený

·        Prší a venku se setmělo = špatné časy

·        Vlk = okupanti; SSSR

·        Beránek = ČSSR

·        Noc = normalizační období

·        Zavřel si vrátka? = Necháme si to líbit?

·        Zavírej vrátka = povzbuzení

·        Cesta je rozbitá = není cesty zpátky

·        Zavírání vrátek odkazuje na pohádku O kůzlátkách a vlku

- ironie = to jsou jen vojáci

- autor udržuje kontakt se čtenářem – oslovení bratříčka

- využívá řečnické otázky, refrén a hovorové tvary (jen výjimečně – velikej)

- zvukomalba = hranatých železných maringotkách

PASÁŽOVÁ REVOLTA

- ironie = ne – nejsme na kolenou, ryjeme držkou v zemi à je to ještě horší než být na kolenou

- refrén à pokaždé jiný text, ale stejný začátek

- nespisovné až vulgární výrazy = držka

- knižní výrazy = kajícník

- přesahy

PÍSEŇ NEZNÁMÉHO VOJÍNA

- knižní tvary = ježto

- řečnické otázky

- vulgarismy = čumíte, táhněte někam

- refrén à pokaždé jiný text

Literárně-historický kontext

O autorovi:

Karel Kryl (1944 – 1994)

- československý básník, písničkář a grafik, „básník s kytarou“

- jeden z hlavních představitelů českého protikomunistického protestsongu v letech 1968 – 1989

- z Československa odjel 9. 9. 1969 původně jen na písničkářský festival v západoněmeckém hradě Waldecku, ale po dvou týdnech požádal o politický azyl a zůstal v Německu

- jeho desky (až do roku 1989) vycházely v exilu, v ČS se nahrávky kopírovaly – tak se dostaly do všeobecného povědomí

- do ČS se vrací 30. listopadu 1989, aby se zúčasnil pohřbu své matky

Dílo: 17 kryptogramů na dívčí jména; Slovíčka; Z mého života; Znamení doby; Země lhostejnosti

Zařazení autora do doby:

- česká poezie 2. poloviny 20. století

- Jiří Orten (Deníky Jiřího Ortena)

- František Hrubín (Hirošima)

- Jaromír Nohavica (Divné století)

Zařazení autora do uměleckého směru:

- Exilová literatura – vydávaná v zahraničí, psána exulanty i domácími autory, kteří nesměli publikovat, necenzurovaná díla.

Zařazení knihy do kontextu celého autorova díla:

- velký vliv na dílo měla politická situace

Dobové vnímání díla:

- písně oslovily širokou veřejnost – staly se známými i přesto že byly režimem zakázané

- písně jsou i dnes mnohými vnímány jako aktuální, některé téměř zlidověly

Inspirace dílem:

- někteří umělci přezpívaly jeho písně (Daniel Landa měl koncert: Noc s písní Karla Kryla)